SLOVA GENERÁLA CHOI HONG HI
Slova nejsou přiměřená, aby popsala mé pohnutí v den kdy se zrodilo Taekwon-Do, ale současně mne přepadly obavy, kolik lidí na světě mu skutečně porozumí a důkladně jej pozná? Zdá se jakoby to bylo právě včera a již uplynulo tolik let.
SLOVA GENERÁLA CHOI HONG HI
Slova nejsou přiměřená, aby popsala mé pohnutí v den kdy se zrodilo Taekwon-Do, ale současně mne přepadly obavy, kolik lidí na světě mu skutečně porozumí a důkladně jej pozná? Zdá se jakoby to bylo právě včera a již uplynulo tolik let.
Dnes je Taekwon-Do nejen činnost CISM (Rada mezinárodního vojenského sportu), ale uvažuje se i o jeho zařazení do programu olympijských her.
Všechno toto mne přinutilo znovu si uvědomit že dny letí rychlostí šípu a že léta plynou jako závratná řeka, ale všechno toto dokazuje, že odhodlanost a víra mohou překonat jakoukoli překážku. Všechny věci jsou ovládány zákony Yin a Yang, které jsou důkazem toho, že vše má svůj počátek v protikladu a spolu dohromady tvoří jeden celek, toto je doklad toho, že i štěstí může plynout z katastrofických okamžiků. Mé bolestivé zkušenosti, degradace a ponížení, kdy mne japonská okupace Koreje ponížila na osobu bez vlasti, mne inspirovaly naučit se skutečnému bojovému umění, další mou motivací byla touha uchovat a rozšířit ducha a moudrost lidu Koreje do světa.
V souhrnu je můj život bouřlivý, plný osamocených bojů a nešťastných dobrodružství, jenž by mi jen málo lidí závidělo. Za své neochvějné názory jsem musel žít tisíc mil daleko od své milované vlasti v samo-exilu. Můj sen se však naplnil, můj největší sen o Taekwon-Do, jenž šíří svou filozofii bez ohledu na náboženství, ideologii, národní hranice, nebo rasu. Dnes mohu bez váhání říci, že jsem nejšťastnější člověk na světě.
Mou opravdovou touhou je, aby si Taekwon-Do podrželo svou původní podobu, koncepci, techniku a filozofii.
Je mou upřímnou nadějí, že Taekwon-Do přispěje svou výukou techniky a učení k rozvoji člověka mnoha dalších generací jenž přijdou.
Je ironií přírody, že křehké rostliny jako orchideje a tulipány vyžadují svědomitou péči, zatímco plevelu se daří bez jakékoli péče. Divoká tráva snadno zaměnitelná s obilím, nebo rýží může skutečně snadno zabránit růstu pravých rostlin. Nemohu si pomoci, abych nezoufal nad poskvrněnou představou Taekwon-Do jež nedávno stvořili napodobitelé.
Utěšuji se však touto myšlenkou. Tak jako falešný diamant nemůže řezat sklo, jsou falešné techniky jako představení bez podstaty, jako letní přeháňky jenž rychle vyschnou na zemi, nebo hurikán, který s lomozem přiletí, ale který s oblohy rychle zmizí.
Přeji si věnovat mé techniky a encyklopedii všem studentům v naději, že jim budou pomáhat ve snaze o pravé Taekwon-Do.
LEGENDÁRNÍ ZAKLADATEL TAEKWON-DO
GenERÁL Choi Hong Hi
Skutečným otcem Taekwon-Do je jeho zakladatel, vlastenec, demokrat, generál Choi Hong Hi. Narodil se 9. listopadu 1918 v drsné a nevlídné krajině Hwa Dae v distriktu (okresu) Myong Chun, nyní v Severní Koreji.
Ve svém mládí byl slabý a neduživý, neustálý zdroj starostí pro své rodiče. Avšak i ve svém mladém věku projevil budoucí generál silného a nezkrotného ducha. Ve věku 12 let byl vyloučen ze školy pro agitování proti Japoncům, kteří měli v té době kontrolu nad Koreou. Toto byl počátek jeho dlouhého vztahu s Kwang Ju (studentské hnutí za nezávislost Koreje).
Po vyloučení ze školy poslal otec mladého Choie studovat kaligrafii k jednomu z nejslavnějších učitelů v Koreji, panu Han Il Dongovi. Mistr Han kromě své dovednosti kaligrafisty, byl i mistr prastarého umění boje Tae Kyon. Učitel byl velmi znepokojen slabým stavem nového studenta a tak začal tvrdým cvičením stavět jeho tělo.
V roce 1937 Byl Choi poslán do Japonska, aby se tam dále vzdělával. Krátce před odjezdem se však zapletl do vášnivé hádky s proslulým zápasníkem Huem, který slíbil, že mu při jejich dalším setkání roztrhá tělo na kusy. Tato hrozba byla asi jedním z největších impulsů k dalšímu studiu bojových umění.
V Kyótu vyhledal krajana, mistra v Karate pana Kima a začal se svědomitě učit všemu, co mělo jakoukoli spojitost s využitím těla pro boj. Za dva roky získal první černý pás a začal si pohrávat s myšlenkou vytvoření nových technik. A právě tyto techniky (techniky Karate a Tae Kyon), byly předchůdci dnešního Taekwon-Do.
Následovalo období jeho největšího duševního a tělesného tréninku.
Přípravná škola, střední škola a nakonec universita v Tokiu. Během studií Choi ještě zintenzívnil trénink a pokusy s jeho novými technikami vedly k dosažení druhého černého pásu. Posléze začal vyučovat v YMCA v Tokyu.
Choi nezapomněl na slib zápasníka Hu, a tak nebyl ve městě jediný sloup veřejného osvětlení do kterého by nekopl, nebo nebouchl, aby viděl jak se měděné dráty na něm otřásají na protest. Představoval si že toto jsou techniky, které by použil proti zápasníkovy, kdyby ten se pokusil splnit svůj slib.
S vypuknutím druhé světové války, byl zakladatel nucen vstoupit proti své vůli do japonské armády.
Ve službě v Pchjong Yangu, se angažoval v boji za nezávislost Koreje a v důsledku toho byl uvězněn v japonském vězení. Aby zmírnil nudu a zůstal tělesně fit, začal Choi cvičit své bojové umění v samotě své cely. Brzy byli spoluvězeň a žalářník jeho prvními žáky. Nakonec se stal dvůr věznice gigantickou tělocvičnou.
Osvobození Koreje v srpnu 1945 ušetřilo mladého Choie od zbývajících sedmi let žaláře. Po propuštění odjel do Soulu a v lednu následujícího roku byl povýšen do hodnosti podporučíka v nově se utvářející korejské armádě. Tato událost je hlavním bodem v realizaci snu mladého důstojníka vytvořit korejské armádní bojové umění.
Brzy poté byl velitel setniny v Kwang Ju a tam podporučík Choi rozsvítil svíčku tohoto bojového umění tím, že začal učit celou svou jednotku. To mělo za následek, že byl povýšen na nadporučíka a byl mu svěřen celý pěchotní pluk. Ve své nové funkci začal šířit umění nejen mezi korejskými vojáky, ale i mezi americkými, kteří tam byli také umístěni. Od té doby začalo být Američanům toto bojové umění známé jako Taekwon-Do.
V roce 1947 byl Choi povýšen na kapitána. O rok později byl poslán do Soulu, kde se stal instruktorem Taekwon-Do pro tamní americkou policejní školu. V témže roce se stal podplukovníkem. O rok později se stal plukovníkem a poprvé navštívil Spojené státy, kde představil Taekwon-Do americké veřejnosti. Roku 1951 povýšil na brigádního generála.
Rok 1953 byl pro generála velmi rušný
Stal se autorem první oficiální knihy o výzvědné službě v Koreji a byl hlavním organizátorem 29. pěchotní divize v Che Ju, která se nakonec stala špičkou armádního Taekwon-Do. Také tento rok založil první tělocvičnu Oh Do Kwan (tělocvična mé cesty), kde uplatnil své zkušenosti z bojových umění Tae Kyon a Karate a v roce 1953 s pomocí své pravé ruky pana Nam Tae Hi tyto techniky rozvinul do moderního systému Taekwon-Do. V druhé půli roku 1953 vedl Choi největší civilní školu v Koreji Cho Do Kwan a byl povýšen na brigádního generála.
11. dubna 1955 byl největším mezníkem v dějinách Taekwon-Do. Na popud generála Choie se sešel výbor sestavený s historiků, mistrů bojových umění, sportovních a kulturních činitelů a vládních prominentů, aby schválili oficiální název pro nové bojové umění, které jim předložil gen Choi. Toho dne jméno Taekwon-Do nahradilo do té doby různé a matoucí názvy jako, Dang Soo, Gong Soo, Tae Kyon atd.
V roce 1959 se Taekwon-Do šíří i za hranice Koreje. Otec Taekwon-do a jeho devatenáct držitelů černých pásů cestovali Dálným východem. Cesta měla vynikající úspěch. Ohromovali všechny diváky znamenitými technikami nového bojového umění. V tomto roce byl gen. Choi povýšen hned dvakrát. Stal se presidentem Korejské Taekwon-Do asociace a velitel 2. armády v Tae Gu.
Vztah pana generála k současnému Taekwon-Do nelze vyjádřit jinak než slovy jeho samotného, které se můžete dočíst na dalších stránkách.
